Komunální volby

Česká republika je demokratický právní stát, což znamená, že má mimo jiné nástroje na kontrolu úřadů a jejich fungování. Do fungování obecních úřadů nebo obecního zastupitelstva může nahlédnout kdokoliv bez ohledu na věk. Mezi tyto nástroje patří zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, známý též jako „stošestka.“ Právě tento zákon ukládá úřadům povinnost vydávat všemožné dokumenty a podklady tomu, kdo si o ně zažádá. Můžete si tak zažádat například o výroční zprávu úřadu, právní předpisy vydávané v působnosti obce, předpisy, podle nichž daný úřad jedná a rozhoduje nebo třeba o strategické plány. Samozřejmě podle zákona existují i některé informace, které úřad sdělit nemůže. To se týká zejména utajovaných informací nebo obchodních tajemství. Právo na svobodný přístup k informacím tedy vyplývá ze zákona a vy máte možnost jej kdykoliv využít.
Pokud víte, že nějakou vaši připomínku nebo návrh sdílí více lidí, můžete využít institut petice. Pod text petice se lidé mohou podepisovat do podpisového archu a vyjádřit tím svůj souhlas s daným textem. Petice je velice důležitým nástrojem demokracie a například Poslanecká sněmovna má vlastní petiční výbor, kde se poslanci jednotlivými peticemi zabývají. Podpisy na petici může sbírat osoba starší 16 let a pro platný podpis je nutné přidat i jméno, příjmení a své bydliště. Petice nebo případně vytvořený petiční výbor musí určit jednu osobu starší 18 let, která bude jednat s příslušnými úřady.
Důležité je, že petice nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí a hrubé neslušnosti. Nutno podotknout, že žádná petice není pro orgán veřejné moci právně závazná. Slouží jenom k vyjádření určitého názoru a k poukázání na to, jak velkou podporu má tento názor ve společnosti. Neexistuje žádný minimální počet podpisů, ale samozřejmě platí, že čím více, tím lépe.
Tou asi nejjednodušší možností, jak se zapojit do fungování obce, je chodit na jednání zastupitelstva. Jednání zastupitelstva musí být ze zákona veřejná a v programu zastupitelstva musí být i čas vymezený pro dotazy nebo připomínky veřejnosti. Ten je však určen jen pro osoby starší 18 let. Pokud vám tedy už bylo 18 a není vám něco jasné, můžete se veřejně zeptat a někdo z členů zastupitelstva vám jistě rád odpoví.
Doposud jsme si shrnuli všechny nástroje, kterými může občan individuálně participovat na chodu obce. Formou této kolektivní snahy můžou být například mládežnické parlamenty sdružující studenty, kteří chtějí participovat na chodu obce a aktivně přinášet změny do své komunity. Tento princip participace mládeže na věcech veřejných je zakotven i v mezinárodních dokumentech. Jako příklad lze uvést Evropskou chartu účasti mladých na životě měst a regionů vydanou Radou Evropy nebo Úmluvu o právech dítěte vydanou OSN.
Mládežnický parlament je neformálním uskupením mladých lidí, které lze považovat za zástupce mládeže v obci. Hlavní náplní jejich činnosti je artikulování zájmů a názorů mladých ve vztahu k životu v obci. Tyto názory mohou získat například pořádáním různých diskuzních setkání, buďto pouze mezi studenty nebo se zástupci vedení obce. Každopádně tím jejich činnost rozhodně nekončí, jelikož v mnoha obcích jsou tyto parlamenty také organizátory kulturních akcí, mezi které patří například plesy či koncerty. Dále mohou tato uskupení pořádat řadu mimoškolních vzdělávacích projektů, které mají za cíl studenty neformálně vzdělávat o důležitých společenských problémech, ať už obecních nebo těch celospolečenských.
Členství v těchto mládežnických parlamentech je otevřeno všem studentům, nejčastěji ve věku mezi 13 a 26 lety, kteří se zajímají o dění okolo sebe a chtějí aktivně přinášet změny do své komunity.
Mládežnické parlamenty nemají zpravidla právní osobnost, nejsou právnickými osobami a forma jejich zřízení se odvíjí od jejich zastřešovatele. Tímto se mládežnické parlamenty liší od těch školských (studentských), které vždy vznikají v rámci dané školy jako studentská samospráva. Zřejmě nejčastějším provozovatelem mládežnických parlamentů jsou střediska volného času, ale v některých případech může být iniciátorem i město v rámci iniciativy otevřená radnice, která podporuje zapojení mládeže do plánování řízení obce. V neposlední řadě může parlament vzniknout i z popudu studentských samospráv v daném městě.
Další kolektivní formou participace na věcech veřejných jsou neziskové organizace. Tyto organizace se označují jako neziskové, jelikož nevytvářejí zisk, který by byl přerozdělován mezi jejich společníky. Pokud činnost neziskových organizací vede ke generaci zisku, musí ho vložit zpátky do rozvoje organizace. Základním účelem těchto organizací tedy není generace zisku, ale vůle nějakým způsobem přispět ke zlepšení života v rámci společnosti či konkrétní komunity. Právní úpravu vzniku, činnosti a zániku neziskových organizací poskytuje občanský zákoník, který zároveň definuje několik forem neziskových organizací. Nejčastější z těchto forem je forma spolku.
Spolky se aktivně snaží zasahovat do veřejného dění, a to například pořádáním vzdělávacích akcí nebo publikováním nezávislých analýz, studií či investigativních článků. Příkladem takovéto neziskové organizace je Transparency International, která má pobočky ve více než 100 státech světa. Jedním z těchto státu je i Česká republika, v níž Transparency upozornila již na desítky korupčních kauz v oblastech veřejných zakázek, státní správy a sportu. Kromě velkých neziskovek jako Transparency International ovšem existuje i řada regionálních a lokálních neziskovek, které se věnují různým problematikám na úrovni obce či kraje. Určitě řadu takovýchto organizací najdete i u vás v obci, respektive kraji.
Pokud ovšem v rámci vaší obce neexistují občanské spolky, které by adresovaly ty nejpalčivější problémy, tak můžete tento spolek sami založit. K tomu budete potřebovat alespoň 2 další osoby vedené stejným zájmem a také budete muset, stejně jako u založení mládežnického parlamentu, sepsat stanovy. Váš spolek oficiálně vznikne zápisem do spolkového rejstříku vedeného krajským soudem.

Toto jsou tedy 2 formy kolektivní organizace, pomocí kterých můžete ovlivnit chod obce o něco efektivněji, než kdybyste se o to snažili individuálně.
Individuální činnost
Snímek obrazovky 2020-12-18 v 18.21.03
• petice
• žádosti o informace
• účastnit se jednání zastupitelstva
Kolektivní činnost
Snímek obrazovky 2020-12-18 v 18.21.11
• založit mládežnický parlament
• založit NGO (nezisková organizace)

Projekt Kandiduju.cz

Projekt motivuje a podporuje mladé lidi k zapojení se do komunální politiky.

Během mentoringového programu a workshopů se mladí každý rok seznamují s fungováním komunálu, získávají tipy a rady k volbám i do začátku případného působení v zastupitelstvu.

Program je zaměřený na právo, PR a politický marketing

Aktivismus

Přehrát video

The project is supported by the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.

The Friedrich Naumann Foundation for Freedom is not responsible for the content of this project, or for any use that may be made of it. The views expressed herein are those of the organiser(s) of the project alone. These views do not necessarily reflect those of the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.

Copyright ©2020 Mladí občané, z.s. Designed by tvůjBrand.online Girl in a jacket