Komunální volby

Česká republika garantuje svým občanům ústavní právo na svobodnou volbu podílet se na správě věcí veřejných, které je zakotvené v Listině základních práv a svobod. Tedy jinými slovy, občan si může zvolit někoho, kdo za něj bude spravovat obec, kraj, celou Českou republiku nebo i Evropskou unii, ale o tom až někdy jindy. V případě voleb do obecních zastupitelstev (komunální volby) však právo nenáleží jen občanům ČR starším 18 let, ale například cizincům s trvalým pobytem v dané obci (narozdíl od jiných voleb). Právu volit své zástupce se odborně říká aktivní volební právo. Pasivním volebním právem se rozumí právo být volen do zastupitelstva, a to náleží každému, kdo splňuje podmínky aktivního volebního práva (u voleb do jiných orgánů se pak může lišit podmínka věku apod.).

Volby a volební místnosti

Hlavní zásadou voleb je, že každý musí volit sám za sebe. Volebním právem tedy nelze nikoho pověřit, aby za vás volil. Při volbách se volič dostaví do volební místnosti, kde po předložení občanského průkazu nebo pasu (žádný jiný dokument, např. řidičský nebo studentský průkaz, nesmí volební komise ze zákona přijmout) obdrží úřední obálku (šedá s razítkem) a hlasovací lístky. Není tedy nutné brát si hlasovací lístky, které chodí poštou. Obálka, do které se vloží vyplněné hlasovací lístky, je tedy šedá (tzv. úřední obálka) a voliči ji vydá volební komise. Volič tedy nemůže do volební urny vhodit hlasovací lístek v obálce, ve které mu byly lístky doručeny poštou. Seznam volebních místností naleznete na webových stránkách obecního úřadu. V seznamu jsou u příslušných volebních místností uvedeny ulice s popisnými čísly domů, jejichž obyvatelé mají v této místnosti volit. Volební místnost je také vždy náležitě označena.

Před místností je vyvěšená vlajka ČR a uvnitř naleznete státní znak, volební schránku tzv. “volební urnu”, plentu, za kterou voliči vkládají hlasovací lístky do vydané obálky, vzor hlasovacího lístku, úřední obálky, dostatečný počet hlasovacích lístků, výpis ze seznamu voličů a přenosnou volební schránku. U přenosné volební urny je výjimka, se kterou je možné volit mimo volební místnost. Pokud volič včas nahlásí příslušnému obecnímu úřadu, že se nemůže například ze zdravotních důvodů dostavit do volební místnosti, přijdou k němu domů během voleb 2 členové volební komise s urnou, do které volič může odvolit. Členem volební komise může být každý, komu svědčí aktivní volební právo. Členové mají povinnost dohlížet nad pořádkem ve volební místnosti a nad konáním voleb. Po skončení voleb sčítají odevzdané hlasy. Do komise můžou kandidující volební strany nominovat své zástupce, případně je může nominovat starosta obce, pokud není komise zaplněna. Za členství v komisi náleží finanční odměna.

Volební systém

Jakmile volič po předložení průkazu obdrží hlasovací lístky a úřední obálku, vydá se s lístky za plentu, kde lístky tzv. upraví, tedy vybere si stranu a kandidáty, které si přeje volit. Volebnímu lístku se v komunálních volbách někdy z legrace říká “plachta”. Narozdíl od jiných voleb jsou všichni platní kandidáti uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Protože je v některých obcích velké množství kandidátů, samotný lístek pak vypadá trochu jako noviny, proto tedy název “plachta”. Na lístku jsou vždy uvedeny kandidující strany a pod nimi seznam jejich kandidátů. Je tomu tak proto, že se do obecních zastupitelstev volí tzv. systémem panašování. To znamená, že volič není nucen vybrat si jednu stranu nebo jednoho kandidáta, ale může libovolně přidělit počet hlasů rovnající se počtu volených zastupitelů různým kandidátům z různých kandidujících stran. Nemusí být vázán volbou jedné konkrétní strany.

Volit se dá celkem třemi způsoby:

1) Křížkem se označí jedna celá strana. Tímto způsobem obdrží každý kandidát kandidující za zvolenou stranu jeden hlas a strana obdrží tolik hlasů, kolik má kandidátů.

2) Křížkem se označí různí kandidáty napříč kandidujícími stranami. Každá strana obdrží hlas za každý křížek pro kandidáta, který za ní kandiduje, a každý takový kandidát obdrží jeden hlas.

3) Křížkem se označí jedna celá strana a zároveň se označí několik kandidátů z jiných stran. Tímto způsobem obdrží označená strana tolik hlasů, kolik je celkový počet jejích kandidátů mínus počet hlasů, které obdrželi jiní kandidáti z jiných stran.

Pro lepší pochopení si ukážeme volební způsob na příkladu.

Do zastupitelstva se volí 18 členů.

1) Označí se kandidující strana XY s 18 kandidáty.
XY - 18 hlasů (každý kandidát této strany obdrží jeden hlas)
Pokud by volič označil více jak jednu stranu, hlasovací lístek by byl neplatný.

2) Ze strany XY bylo označeno 9 kandidátů křížkem, ze strany AB bylo označeno 6 kandidátů
křížkem a ze strany MN byli označeni 3 kandidáti křížkem.
XY - 9 hlasů (každý označený kandidát jeden)
AB - 6 hlasů (každý označený kandidát jeden)
MN - 3 hlasy (každý označený kandidát jeden)
Pokud by volič rozdal víc než 18 hlasů, hlasovací lístek by byl neplatný.

3) Označí se kandidující strana XY s 18 kandidáty a následně se označí 2 kandidáti ze strany AB a jeden kandidát ze strany MN.
XY - 15 hlasů 18 - 2 - 1 = 15, z kandidátů obdrží jeden hlas kandidáti na 1. až 15. místě, kandidáti na 16. až 18. místě neobdrží žádný hlas (hlasy se odečítají odspodu)
AB - 2 hlasy (každý označený kandidát obdrží jeden)
MN - 1 hlas (označený kandidát obdrží jeden hlas)
Pokud volič označí tolik kandidátů, kolik je volených členů zastupitelstva a stejně tak i konkrétní stranu, strana nezíská žádný hlas, ale hlasy získá každá strana, jejíž kandidáti byli označeni křížkem.

Pro lepší pochopení je důležité si uvědomit, že hlasy mohou získat jak strany, tak i kandidáti. Celkový počet získaných mandátů pro jednotlivé strany se rozděluje poměrně podle celkového počtu hlasů, která obdržela kandidující strana dohromady za všechny kandidáty. Počet hlasů pro stranu se rovná počtu hlasů, které obdrželi všichni kandidáti za tu konkrétní stranu dohromady. Pokud tedy kandidát na prvním místě bude mít výrazně víc hlasů než všichni ostatní kandidáti, neznamená to nutně vítězství té strany, pokud by kandidáti na 2. a dalším místě nedostali alespoň podobný počet hlasů. Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty je pak důležitý pro následné pořadí na kandidátní listině. Pokud například kandidát na posledním místě má daleko více hlasů než všichni ostatní (o 10 % více než je průměrný výsledek), postupuje automaticky na první místo kandidátní listiny.

Konečné pořadí získaných hlasů jednotlivých kandidátů je důležité pro rozdělení mandátů zastupitelů jednotlivým stranám. Pokud například strana XY vyhraje ve volbách celkem 9 mandátů zastupitelů, obdrží tento mandát 9 kandidátů na prvních 9 místech podle konečného pořadí kandidátní listiny, nikoliv podle pořadí, ve kterém kandidovali.

Závěrem je nutné pamatovat na speciálnost voleb v některých statutárních městech, která jsou rozdělena do městských částí. Jedná se o Prahu, Brno, Ostravu, Opavu, Plzeň, Pardubice, Ústí nad Labem a Liberec. V těchto městech tedy obyvatelé volí rovnou dvakrát. Jak do zastupitelstva města, tak i do městské části, ve které mají trvalý pobyt (např. Praha 5, Brno - město aj.).

Místní referendum

Zcela jistě jste zaznamenali, že se v politických diskuzích pravidelně objevuje téma zavedení celostátního referenda, ve kterém by se lidé mohli vyjadřovat k nejrůznějším celonárodním tématům. Avšak nesmíme zapomínat, že již v současné době se obyvatelé obcí a měst mohou účastnit hlasování v místním referendu. Díky tomu mají občané obcí příležitost rozhodovat o lokálních otázkách přímo. Místní referendum si proto představíme detailněji.

Samotnou úpravu tohoto nástroje přímé demokracie nalezneme ve zvláštním zákoně o místním referendu. Předně je třeba říct, že místního referenda se mohou účastnit ti, kteří mají právo volit do zastupitelstva obce. Zákon o nich hovoří jako o “oprávněných osobách”. V referendu pak rozhodují o konkrétně položených otázkách, na které se dá odpovědět “ano” nebo “ne” a které spadají do samostatné působnosti obce. Avšak zákon zakazuje o některých otázkách v místním referendu rozhodovat, například takto není možné odvolat starostu, schválit nebo zrušit obecně závaznou vyhlášku, rozhodnout o schválení rozpočtu nebo o místních poplatcích. V praxi se referenda konají například o výstavbě obchodního centra na území obce, o zákazu provozování výherních automatů nebo třeba o změně územního plánu.

Místní referendum se koná, pokud se na tom usnese zastupitelstvo obce, nebo přípravný výbor podá návrh na jeho konání a zastupitelstvo rozhodne o jeho vyhlášení. Aby přípravný výbor mohl podat návrh na jeho konání, musí jej podpořit svým podpisem určitý počet lidí oprávněných hlasovat v referendu, a to podle velikosti obce. Například v obcích do 3 000 obyvatel to je 30 % oprávněných osob.

Samotné hlasování v referendu pak probíhá obdobně jako u běžných voleb. Zřizují se okrskové komise, které zajišťují průběh hlasování a sčítají odevzdané hlasy. Místní referendum se může konat i společně s volbami, jako tomu bylo například při podzimních krajských volbách v roce 2020, kdy se kupříkladu místní referendum konalo ve Zlíně ohledně modelu vodárenství ve městě. Hlasovací lístky jsou ale pak pro volby a referendum barevně odlišeny.

Na rozdíl od voleb jsou ale stanoveny zvláštní podmínky proto, aby místní referendum bylo platné a rozhodnutí v něm učiněné závazné. K jeho platnosti je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. A k tomu, aby rozhodnutí bylo závazné, je nutné, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Kdyby tato podmínka nebyla splněna, zastupitelstvo obce a její další orgány by se takovým rozhodnutím nemusely vůbec řídit.

Na závěr si pro lepší pochopení můžeme uvést příklad. Současně s krajskými volbami v říjnu 2020 se konalo místní referendum v obci Chodov na Sokolovsku. Občané v něm rozhodovali o záměru investorů postavit v obci obchodní centrum. Proti tomuto záměru hlasovalo 1 600 lidí a pro pak 1 247. Celková účast tak dosáhla celkem 28,55 %. Místní referendum v Chodově proto není vůbec platné, jelikož nebyla dosažena požadovaná hranice 35% účasti. Nicméně politici se mohou rozhodnout, že se vůlí obyvatel obce budou řídit dobrovolně, protože i když není referendum dle zákona platné, tak je aspoň určitým ukazatelem nálad občanů obce.

Komunální volby

Referendum

The project is supported by the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.

The Friedrich Naumann Foundation for Freedom is not responsible for the content of this project, or for any use that may be made of it. The views expressed herein are those of the organiser(s) of the project alone. These views do not necessarily reflect those of the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.