Zastupitelstvo

Zastupitelstvo je základním orgánem obce, který je volen voliči na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
Od zastupitelstva se pak jako od orgánu s největší demokratickou legitimitou odvozují všechny další orgány obce. Zastupitelstvo obce tedy volí radu obce, která mu je ze své činnosti odpovědná, a starostu společně s místostarosty obce, kteří jsou mu taktéž ze své funkce odpovědní. Obecní zastupitelstva se skládají z členů zastupitelstva volených na čtyřleté funkční období, jejichž počet na každé volební období stanoví samo zastupitelstvo, a to nejpozději 85 dnů přede dnem voleb.
Snímek obrazovky 2020-12-14 v 21.19.53
Nicméně nutno podotknout, že zastupitelstvo při stanovování počtu zastupitelů na další funkční období nedisponuje absolutní libovůlí, jelikož stanovený počet zastupitelů musí reflektovat počet obyvatel a velikost územního obvodu dané obce - viz. tabulka 1.
Snímek obrazovky 2020-12-14 v 21.21.43
Tabulka 1 – Klíč přepočtu obyvatel obce na počet zastupitelů
Právo volit do zastupitelstev obce, města či hlavního města Prahy mají občané České republiky, kteří dosáhli věku nejméně 18 let a kteří mají v daném nižším územním samosprávném celku (nižším územním samosprávným celkem jsou obce, vyššími samosprávnými celky jsou kraje) trvalé bydliště. Nicméně na rozdíl od voleb do krajských zastupitelstev či Parlamentu ČR disponují aktivním volebním právem ve volbách do zastupitelstev obcí i cizinci, jenž jsou občany jiných členských států Evropské unie, za předpokladu, že splňují podmínku věku, trvalého pobytu na území obce a požádají o zápis do dodatku stálého seznamu voličů u příslušného obecního úřadu.
Právo být volen do zastupitelstva (pasivní volební právo) náleží každému voliči, který není ve vězení nebo není omezen ve svéprávnosti.
Termín voleb vyhlašuje prezident republiky, a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Volby do zastupitelstev obcí se konají každé 4 roky. Nicméně existují i mimořádné scénáře, na které musí být volební zákon připraven. Volby do obecního zastupitelstva se proto mohou uskutečnit i dříve, než uplyne období 4 let.


PŘÍKLADY MIMOŘÁDNÝCH SCÉNÁŘŮ = PŘEDČASNÉ VOLBY DO ZASTUPITELSTEV

A

Pokud se počet zastupitelů sníží více než o polovinu oproti počtu určeného zákonem

a nejsou-li k dispozici náhradníci, kterými jsou neúspěšní kandidáti ze stejné kandidátní

listiny jako zastupitel, jehož mandát zanikl,

B

jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li opět k dispozici

náhradníci,

C

dojde-li ke vzniku nové obce,

D

dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu,

E

dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zvláštního právního předpisu.

Na závěr je nutno podotknout, že pokud jakákoliv z výše uvedených mimořádných událostí nastane v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstva, nové volby se nekonají a počká se na volby v řádném termínu. Způsob a průběh voleb do obecních zastupitelstev je detailněji rozebrán v části o volbách.
Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením, stejně jako například mandát poslance či senátora. Každý zvolený zastupitel musí následně na prvním zasedání zastupitelstva složit slib, a to pronesením slova “slibuji“ a podpisem. Pokud tento slib odmítne složit, nebo ho složí s výhradou, jeho mandát zaniká. Dále mandát člena zastupitelstva může zaniknout dobrovolnou rezignací nebo úmrtím.
Zastupitele obce lze rozdělit do dvou kategorií – uvolnění a neuvolnění. Uvolnění zastupitelé jsou uvolnění z pracovního poměru a vykonávají mandát zastupitele jako svou hlavní pracovní činnost a obec jim za výkon této funkce poskytuje finanční odměnu. Naopak neuvolnění zastupitelé nejsou uvolnění z pracovního poměru a obec jim není povinna poskytovat odměnu za výkon funkce. Výjimku zde představuje neuvolněný zastupitel, který se stane starostou, ten má potom nárok na minimální odměnu stanovenou zákonem.
Nicméně i neuvolněným zastupitelům může za výkon funkce náležet odměna, a to v případě, že s tím souhlasí zastupitelstvo obce.
Neuvolnění zastupitelé tedy na rozdíl od uvolněných zastupitelů nemají nárok na odměnu za výkon funkce, nicméně to neznamená, že čas, který stráví výkonem funkce, jim není nikterak finančně kompenzován. Pokud je daný neuvolněný člen zaměstnancem, poskytne mu zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno. Neuvolněný zastupitel má ale nárok na finanční kompenzaci za strávený čas mimo pracovní dobu při výkonu funkce zastupitele. Tuto kompenzaci, včetně všech odvodů za zaměstnance, následně uhradí zaměstnavateli obec.
Zastupitel:

UVOLNĚNÝ

• nárok na finanční odměnu

NEUVOLNĚNÝ

• práci zastupitele vykonává jako povolání
• bez finanční odměny (pokud se na ní zastupitelstvo neusnese)

Práva zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) lze rozdělit do tří skupin:
· právo iniciovat návrhy k projednání
· právo interpelovat radu a její členy
· a právo na informace.
Tou primární je povinnost účastnit se jednání zastupitelstva a dalších orgánů obce, jejichž jsou členy. Dále musí každý zastupitel plnit úkoly uložené těmito orgány, hájit zájmy občanů a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Co přesně je samostatnou působností obce jsme si vymezili v první kapitole. Jedná se zejména o pravomoci schvalovat rozpočet obce, vydávat obecně závazné vyhlášky, volbu starosty a dalších členů rady nebo třeba schvalování územního plánu obce.
Zastupitelstvo obce se schází dle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce. Zasedání zpravidla svolává a řídí starosta, v některých případech místostarosta či jiný člen zastupitelstva. Starosta je povinen zasedání zastupitelstva svolat, požádá-li jej o to alespoň třetina členů zastupitelstva nebo hejtman kraje. Aby bylo zasedání zastupitelstva usnášeníschopné, musí na něm být přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Pokud tomu tak není, předsedající schůzi rozpustí. Zasedání zastupitelstva se konají v územním obvodu dané obce a jsou veřejná, což znamená, že se jich může zúčastnit každý. Občané obce se dokonce mohou v souladu s jednacím řádem vyjadřovat k projednávaným problémům. Aby se mohli občané jednání zastupitelstva účastnit, musí být s jeho konáním obeznámeni, proto obecní úřad vyvěšuje na úřední desce, a to minimálně 7 dnů před konáním zasedání, informace o místě, době a navrženém programu nadcházejícího zasedání.
Kromě toho, že se občan může zasedání účastnit a vystupovat na něm, má k dispozici i další nástroje, jimiž může ovlivnit fungování zastupitelstva. Pokud jako občan určité obce chcete, aby zastupitelstvo jednalo o určité věci, lze projednání této věci prosadit sepsáním žádosti, která bude podepsaná alespoň 0,5 % občanů obce. Pokud zastupitelstvo takovou žádost obdrží, je povinno ji projednat do 90 dnů. Existuje samozřejmě i jednodušší cesta, a to v podobě kontaktování individuálního zastupitele, kterého obeznámíte s vámi navrhovaným bodem a ten jej poté může na zasedání prezentovat sám.
Pokud se jednání nemůžete zúčastnit, nemusíte mít strach, že by vám zůstaly nějaké informace utajeny. Zastupitelstvo během svého jednání totiž pořizuje zápis, který je následně, stejně jako všechna usnesení, veřejně dostupný.
Zastupitelstvo si může jednání upravit vlastním jednacím řádem. Nutno podotknout, že zastupitelstvo má při tvorbě jednacího řádu ohromný prostor diskrece (možnost rozhodnout se v rámci zákonných mezí dle vlastní vůle), který je ovšem ohraničený právními předpisy. To například znamená, že zastupitelstvo obce nemůže na základě jednacího řádu udělat zasedání neveřejná nebo odepřít občanům právo vyjadřovat se k probíraným tématům.
Na závěr celého povídání o zastupitelstvech obcí se zaměříme na výbory, které může zřídit zastupitelstvo jako své iniciativní a kontrolní orgány, s výjimkou finančního a kontrolního výboru, které musí zastupitelstvo zřídit vždy. V obcích, ve kterých žije národností menšina, jejíž příslušníci tvoří podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % obyvatel obce, zřizuje obecní zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, ve kterém musí zasedat alespoň polovina příslušníků dané národnostní menšiny. Dalším výborem může být výbor pro školství či dopravu. Všechny výbory odpovídají za svou činnost zastupitelstvu obce.
Zastupitelstvo kromě zřizování výborů volí také jejich předsedy, kteří musí být, narozdíl od zbylých členů, členy zastupitelstva. U finančního a kontrolního výboru je také nutné dát si pozor na neslučitelnost funkcí, jelikož členy těchto dvou výborů nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
Hlavním úkolem finančního výboru je kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Primárním úkolem kontrolního výboru je, jak již o tom vypovídá jeho název, kontrola, a to kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce a kontrola dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Obecně platí, že všechny výbory plní úkoly zadané zastupitelstvem a vypracovávají stanoviska či návrhy z oblasti jejich zaměření, které poté předkládají zastupitelstvu obce.
Snímek obrazovky 2020-12-14 v 22.36.40

Zastupitelstvo obce

Přehrát video

The project is supported by the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.

The Friedrich Naumann Foundation for Freedom is not responsible for the content of this project, or for any use that may be made of it. The views expressed herein are those of the organiser(s) of the project alone. These views do not necessarily reflect those of the Friedrich Naumann Foundation for Freedom.

Copyright ©2020 Mladí občané, z.s. Designed by tvůjBrand.online Girl in a jacket